Oves setý, latinsky Avena sativa - lipská nauka o drogách chválí oves jak o obzvláště účinný prostředek k léčbě kožních onemocnění: "Síla ovsa spočívá v tom, že způsobem mírným sbírá a rozpouští hnisavé vředy a píštěle, které jsou u oka, a strupy též. Uděláš-li pacientovi náplast z té mouky, vyhojí strupy a rozpustí tvrdé vředy. K tomu třeba šťávu ovsa vymačkati a smísiti ji s moukou a nechati uschnouti."
Účinky rostliny:
Účinky rostliny:
- žaludek, střeva - různé dyskomforty a nemoci
- svědění, zánět spojený se svěděním
- ekzém kůže
- záněty - protizánětlivé účinky
- mastná pokožka, zvýšené mazení, zvýšená aktivita mazových žláz
- kožní vředy - obklady
- pocit slabosti a celkévě dyskomfortu
- vysoká hladina cholesterolu, hypercholesterolémie - ovesné vločky při konzumaci hladinu LDL cholesterolu snižují
Historie:
Oves sice byl znám již antickým lékařům, ale teprve středověká klášterní medicína mu věnovala větší pozornost. Již tehdy - stejně jako dnes - stálo v popředí zevní užití při kožních onemocněních.
V různých zdrojích se lze dočíst, že oves byl využíván především pro změkčující obklady při kožních vředech. U abatyše Hildegardy z Bingenu požívá oves, jemuž se připisuje hřejivé působení, zvláště vysokého hodnocení - doporučuje jej nad rámec obvyklých aplikací i jako prostředek na posílení nervů a chválí používání ovesných vloček při stavech slabosti.
Původ a pěstování:
Oves patří do čeledi lipnicovitých (Poaceae), tedy trav. Pochází pravděpodobně z Malé Asie. Od doby bronzové se po celém světě pěstuje ve všech mírných podnebných pásmech, dokonce v nadmořských výškách do 1600 metrů.
Jaké části ovsa používáme a jaké má obsahové látky:
V léčitelství se používá především ovesná sláma, obsahující kyselinu křemičitou, flavonoidy, zinek, saponiny a alkaloid avenin. Tyto obsahové látky mají stahující (adstringentní) účinek a působí protizánětlivě.
Oves - účinky na lidské zdraví:
Vědecky uznávané je zevní užití ovesné slámy při zvýšené produkci mazových žláz a zánětlivých onemocněních, především pokud jsou doprovázena svěděním.
V empirickém léčitelství se ovesná sláma používá i vnitřně jako uklidňující prostředek a nověji proti dně, ovesné vločky pak při pocitech slabosti a cukrovce.
Zpracování ovsa na obklad a tonikum z ovesných vloček:
Ovesný obklad z vloček na kožní vředy, strupy a ekzém:
Hrnek ovesných vloček namočíme v teplé vodě, mléku nebo ve vodní lázni ohřátém bílém jogurtu (teplá voda z kohoutku do misky, ponořit na 10 minut zavřený jogurt do té teplé vody), pak můžeme rozsekat v mixéru nebo ponorným mixérem na hustou kaši. Následně dáme na gázu (látku, plátýnko) a to přiložíme na dvacet minut na obličej nebo na jiné části těla postižené kožním vřenem, zvýšeným mazotokem, ekzémem, vyrážkou, pupínky.
Tonikum z ovesných vloček pro čistou pleť:
Tonikum z ovsa používáme na omývání pleť po dokonalém očištění obličeje. Připravíme ho tak, že lžíci vloček vaříme pět minut v 250 ml vody, slijeme a tonikum je hotové. Můžeme uchovat několik dní v lednici.
Prevence vrásek:
Vločky nám pomohou také v boji s vráskami - budeme potřebovat pouze mléko a vločky. Do hrnečku nasypeme vločky, ty přelijeme mlékem, promícháme a směs dáme do lednice (aby mléko nezkyslo) luhovat do druhého dne. Pak vločky přecedíme a výluh je hotový. Obličej si nejprve důkladně vyčistíme a poté výluh nanášíme na vrásky. Necháme zaschnout, naneseme další vrstvu a celý tento postup ještě několikrát zopakujeme. Necháme působit a pak obličej pořádně umyjeme vlažnou vodou.
Ovesný sliz na kůži, žaludek a střeva - příprava:
Při kožních onemocněních se užívá odvar z ovesné slámy (100 g slámy na 2 až 3 litry vody) jako přísada do koupele.
Ovesný sliz je osvědčený prostředek proti onemocněním žaludku a střev.
Kontraindikace:
Kontraindikace a vedlejší účinky ovsa nejsou známy.
Může se hodit:
Související pojmy:
ovšem kovy ► pěstování ► tinktura ► obelisk ► prodej ► osivo ► max ► na setí ► olej ► korok ► odrůdy ► setí ► kertag ► seldon ► vločky ► sliz ► kuličky ► otruby ► množení